Zimní pneumatiky? Přžitek!
Ve škole nám byl zadán úkol - napsat fejeton na určité téma. Zde se můžete podívat, jak jsem se s tím "porval".
Včera byla neděle. V sobotu jsem byl s kamarády zapít narození syna jednoho z nich. Trochu jsme to přetáhli a já se vrátil domů až někdy k ránu. Jak mě bolela hlava! Odpoledne jsem musel jet nakoupit něco k jídlu a tak vůbec si připravit zásoby kafe, mléka a cukru na celý týden. Ačkoliv v rádiu hlásili oblevu, která se u nás na horách projeví až někdy k červnu, na silnici byla umrzlá vrstva sněhu. Samozřejmě jsem jako správný motorista chtěl jet vyměnit letní pneumatiky za zimní až po další výplatě, takže v lednu. Po Vánocích je každý s penězi na hraně a ještě si pořizovat přepych jako zimní pneumatiky. K čemu? Mám přeci na autě ABS a silné paže. Vždycky to nějak urvu.
Jako na potvoru začalo při cestě do obchodu sněžit. Všude jinde prší a zrovna tady sněží. Vůči mě skutečně nespravedlivé. Povolávám tedy do služby stěrače, oni ten sníh odhrnou. Co je ale kus umělé hmoty proti tunám sněhu padajících z nebes. Babička vždycky říkala: „Jako kdyby padaly trakaře.“.
Jedu tedy ve svém BMW po silnici jen spoře plužené, na letních pneumatikách a se stěrači na dvě věci, nějakých 60km/h. Najednou vidím před sebou dvě zářící tečky. „Sluneční svit při dopadu na vodu také vypadá jako kdyby se voda blýskala. A co je sníh? Zmrzlá voda!“ říkám si. Jak jsem poznal později, tato zmrzlá voda vážila kolem 20-ti kil a jmenovala se srnka. Urval jsem tedy volant doprava, ABS fungovalo naplno. Viděl jsem jen, jak srnka bez problémů odskočila do levého příkopu. Můj vůz si ale zahrál na legendární „sáňky samochodky“ Babušky Jagušky. Bohužel mě nedovedly za Nastěnkou, ale docela přesně se trefily snad do jediného stromu na celé zatím ujeté trase.
Po chvilce naprostého šoku jsem chtěl vylézt z auta. Ale jako by mi něco vadilo. A proč mě neposlouchá pravé noha? Kdo tu vylil ten kečup? A najednou tma. Jako bych jen mrkl, ale už jsem nebyl v mém autě. Je tu bílo a divný hluk. Opět tma. Po chvilce jsem slyšel nějaký ženský hlas, jak říká: „Pane Sláma, jak je Vám? Slyšíte mě?“. Jako anděl stála v záři reflektorů mladá černovlasá sestřička. Vzmohl jsem se jen na: „Kde, kde to jsem?“. „Nebojte, jen klidně ležte.“.
Nyní mohu v leže celé 2 týdny přemýšlet nad významem těch tří slov: zimní gumy? Přežitek!
2024 ©