Ahoj lidi, je to až neuvěřitelné jak jsem kašlal na tenhle blog. Nechci tím říct, že bych měl jiný, ale zkrátka nebylo moc času se rozepisovat a takové částečné příspěvky typu ,,ahoj, jak se mám?", tak na to opravdu nemám nervy. No, je to zhruba rok, co jsem založil tenhle blog (jasně, není to na den, spíš na měsíc :D). Takže se nabízí takové hodnocení, co všechno jsem za ten rok prožil, či neprožil atd.
Co jsem zažil?
Být vtipný, tak napíšu ,,nic" a tím mám asi půl hodinku svého života ušetřenou. No ale to bych trochu lhal, protože ne jenom, že se toho stalo více než je zdrávo, on se mi tak trochu i obrátil život vzhůru nohama. Ale popořadě. Nejdříve ze všeho asi tu nejdůležitější zprávu. Přidal jsem se (on to byl spíš výsledek cíleného verbování) ke skupině historického šermu Černá korouhev. Předem nutno říci, že jsem tuhle skupinu znal už trochu déle díky její webové stránce. Celý čas jsem to spíš bral jako navštívení stránky jednoho spolku. Vše se změnilo ve chvíli, kdy se mi ozval Míra, el captain Černé korouhve, jestli bych nešel na pivko. Ano, to známé české ,,jedno". Jako osmnáctiletý jinoch jsem tedy kývl a šel do toho. Kluci byli rádi, že jsem přišel, protože v tu dobu měla ,,korouhev" celé 3 členy (narozdíl od současného stavu, kdy jsme v ní 2 :)) ) a já měl posílit její řady. No, upřímě řečeno, celkem bez váhání jsem do toho šel. Samozřejmě byl na místě určitý strach z neznámého, ale tak to k tomu patří. První tréninky snad ani nebudu rozepisovat. Kroky, kroky a zase kroky. Věc u šermu, u které si občas ještě nejsem jistý. :) (tímto se chci omluvit Mírovi, že to občas zkazím). Každopádně se zničehonic objevil měsíc květen a já měl, coby bubeník (Černá korouhev je postavena na bubenících) armády Jeho císařské milosti Ferdinanda II. a nejmilostivějšího vévody frýdlantského Albrechta Eusebia z Valdštejna, bojovat na akci Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantu, konkrétně při bitvě v rámci slavností. Samozřejmě jako jeden z bubeníků, protože každá jednotka má svého tambora, případně i pištce. Pokud si někdo chce přečíst o složení jednotek za třicetileté války, tak doporučuji článek na stránkách Mortaigne.com Mortaigne regimentu.
Frýdlant pro mě byla zkrátka přelomová akce. A když se tak zamyslím, tak to byla pro mě zatím největší akce. Samozřejmě, že bylo severočeské město, jedno z nejdůležitějších měst Valdštejnova vévodství, avšak ne hlavní město, před útekem švédů ubráněno. Řekl bych, že i u diváku zaznamenala tato akce velký úspěch. Několik videí se dá najíti na youtube.com. Další program bych sesmolil do několika slov: Casanovské slavnosti v Duchcově (epizoda sama o sobě), Mníšek pod Brdy, Cvikov. Zkrátka krásné akce a ikdyž byl Cvikov celkově pod znamením deště a mokra, tak jsem rád za každou prodělanou akci. Člověk si aspoň vyzkoušel, že to není jen o krásných dnech a fajn víkendech. Koneckonců, pro vojáka není určující počasí, ale rozkaz jeho velícího. Čistě pro informaci, momentálně se připravuji na rekonstrukci bitvy na Bílé hoře 2011, která se bude konat v Praze 6 - na Vypichu (ano, tam byl ten po čertech velký koncert skupiny Kabát :)) ). A ještě pro informaci: vlastní unifomu jsem na Frýdlantu ještě neměl, nyní již mám svou uniformu ,,podobnokroj" a snažím se celkově vybavit, abych splňoval alespoň KM - koukatelné minimum. Vím, že je k tomu celkem dlouhá cesta, ale já se nerad vzdávám :).
Další letošní novinkou byl i postup do maturitního ročníku. Ikdyž mi stále lehce ,,hapruje" rozvrh, tak jsem rád, že jsem se až tak daleko dostal. Samozřejmě to bude stát hodně práce, abych tu maturitu, zkoušku z dospělosti, udělal, ale jak jsem napsal výše, já se nerad vzdávám. Snad jedinnou novinkou v tom obrovském mýnku na masu, kterým školství všeobecně je, je, že už nechodím na Gymnázium Duchcov, ale do podivného patvaru Gymnázium a Střední průmyslová škola Duchcov. Opravdu se mě nemusíte ptát, jaký mám na to názor. Zkrátka z toho nemám dobrý pocit. Řekl bych, že se tím vyřešilo minimum problémů. Ale nejsem odborník na takováto témata a celkem nerad bych se zde pouštěl do nějakých spekulací. Dejme tomu, že nyní je první týden, vše se zkouší, vše se objevuje.... nechme tomu volný průchod.
Jinak ještě před prázdninami jsem potkal moc super dívku, která se přidala do našeho společenství FSK. Jmenuje se Alice a je ze Slovenska. Upřímě musím říct, že jsem jí, ani nevím proč, okamitě přidal do své osobní skupiny (= žádný fcb, žádné icq, můj osobní seznam přátel) přátel, kam patří samozřejmě jen pár lidí, kterým věřím kolikrát více než sobě a jsou pro mě neuvěřitelná síla. Mám tyhle lidi moc rád a položil bych pro ně život. Za to očekávám to stejné od nich :). Jasně, je to jak ,,z černobílích časů" ale já osobně to tak cítim. :)
Během léta se stala řada zajímavých událostí, ale to bych také mohl psát článek o deseti stranách a stejně bych nepopsal vše. :)
Tak doufám, že po roce a něco jsem napsal vše podstatné, co se za ten čas událo. Pokud jsem nepopsal vše, tak se omlouvám. A pokud jsem se někoho dotkl, tak má dvě možnosti. Buď se na to vykašlat a jít dál, nebo ze sebe dělat hrdinu. Je to jenom na něm :))) Tak čůůůůz a za rok.. :)
2024 ©