Mstišovská deska padlých

Napsal Lukáš Sláma (») v pondělí 30. 1. 2012 v kategorii Historie, přečteno: 1799×

Stanglovka

71832-10200574778519869-315175968-n

Obora

Osazenstvo-mst-brusirny

Sklarna-mst

První světová válka znamenala pro všechny zúčastněné strany vysoké ztráty. Snad každá vesnice utrpěla vlastní ztráty, což znamenalo vysoké procento úbytku pracovní síly zejména na vesnicích. Tento příběh je o šesti vojácích odvedených na frontu. 

Prvním popudem k sepsání něokolika řádků o těchto pro nás neznámých hrdinech přišel přesně na Vánoce roku 2011. Dne 24.12.2011 byla otevřena kaple sv. Huberta ve Mstišově. V této barokní kapli projektované K. Lagleremse nacházela lesklá černá deska se jmény několika vojáků. Kdo vlastně byli? Kde padli? 

Historie obce Mstišov se píše od roku 1487. Mstišov byl založen jako ryze zemědělská osada. Dle některých je název odvozován od bílinského správce Mstiše, který vystupuje i ve slavné Kosmově kronice. Ten však žil v 11. století. Je zmiňován v souvislosti s českým králem Vratislavem II., kdy měl právě Mstiš z nařízení knížete Spytihněva opatrovat jeho první, pro nás zatím neznámou, ženu. Jeho počínání zaznamenané v Kosmově kronice je výmluvné: ,,...Ten však ji nehlídal tak, jak by se slušelo na takovou paní, neboť každé noci její nohu okovem připoutával k své noze. Když se o tom dověděl její muž, těžce to nesl, a jakou mzdou se později správci hradu odplatil za tento nerozvážný čin, vysvitne z dalšího vypravování...“2. Podobnost jména Mstiš a název obce Mstišov je jistá. Je-li však obec nějakým způsob spřízněna není zcela jisté. Níže poskytnutý zdroj (ne pramen!) mluví také o značném majetku patřící Mstišovi. Údajně byl vlastníkem několika statků3 tedy zde mě napadá možnost přiklonit se k tvrzení, že Mstišov mohl být vesnicí patřící kastelánu Mstišovi. K tvrzení mi nahrává i fakt, že Mstiš si nechal vystavit i vlastní kostel  sv. Petra v Bílině. A vemu-li k úvahu i vzdálenost současného města Bíliny, kde Mstiš působil, se současnou polohou Mstišova, kterou tvoří 17km (dle mapy.cz), tak se mi zdá mé tvrzení i odúvodněné a ne zcela nereálné. 

Pokud ale nahlédnu na název Mštišov zhruba během 19. století, kdy byla hojně využíván Německý jazyk, je Mštišov psán jako Tischau. Zřejmě odvozené z německého der Tisch - stůl. Z ústně předávané tradice jsem se dozvěděl, že tento název je používán v souvislosti s kamenem na čtyřech nohách z cihel stojící před kaplí sv. Huberta na náměstí. Údajně měli kolem tohoto stolu sedávat dávní obyvatelé vesnice při společném hodování4. Je to možné i v případě, když vezmu v úvahu odsun části původního obyvatelstva po druhé světové válce, kdy se počet obyvatel Mstišova, v tu doby velmi industrializované samostatné obce, snížil z  2 856 (k roku 1930) na 1 865 (k roku 1950)5. Tedy z původního obyvatelstva se zde musela dochovat nějaká legenda.


Je pro mě velmi zvláštní, že se poslední dobou stává první světová válka čímsi opomíjeným, něco, co stojí v pozadí hrůz druhé světové války. První světová válka má naopak nádech jakési romantičnosti. Avšak hledat myšlenou rytířskost v bojích na srbské frontě, v zákopech poblíž Verdunu nebo ve skalnatých horách severní Itálie je, dle mého zdání, velmi těžké a složité. Osobně bych tento stav nazval spíše úctou mezi vojáky. 

Jména napsaná na Mstišovské desce padlých patří do Německého tělocvičného spolku (Deutsche turnverein). Těchto 7 jmen není ani v seznamech československých legionářů ani v seznamech raněných, pohřešovaných či mrtvých na seznamech uváděných na kramerius.cz se ani jedno jméno nevyskytuje. Pouze v matrikách uveřejněných na stránkách SOA Litoměřice se pouze vyskytuje jméno Loose, avšak křestní jména jsou rozdílná. To značí o rozvětvenosti rodiny Loose v Dubí a okolí.


Pěchotní odznak 42. Pěchotního regimentu s umístěním v Terezíně nošený většinou na čepicích vojáků. Právě takový zřejmě nosili i vojáci označení na pamětní desce Německého tělocvičného spolku (Deutsche Turnverein) ve Mstišově. Konkrétně se jedná o příslušníka I. Marschbatalionu 42. Regimentu Franz Loose (padlý 7. září 1914 v Haliči, zřejmě při bitvě u Rawy Ruské, kam I/42 přijel 22.8. a boje začaly 6.9.), příslušníka IV. Marschbatalionu 42. regimentu Karla Wenda (padlý na srbské frontě, zřejmě se zúčastnil bojů u Srebrenice a Pale, zemřel 19. září 1914). 
Dále jsou na desce pánové Emil Loose (zřejmě bratr Franze Loose, padlý 28. prosince 1915), Fritz Rudolf (zemřel 23. října 1918 v Male), Wilhelm Hietel (zemřel 8. března 1918 v Gorici, Slovinsko) a Josef Kunert (zřejmě ztracený při akcích v Itálii roku 1918). 
Pokud by někdo k těmto jmenovaným něco věděl - cokoliv, prosím o informaci. 
Výložky měl tento regiment oranžovo žluté, barva knoflíků měla bílou barvu. Na druhém obrázku můžete vidět 3/42 Marschbatalion před odjezdem na srbskou frontu. 
Zdroj obrázků: valka.cz

1314218371-15-marschbatalion






http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Pesi-pluk-c-042/t/47308

1http://www.sakralnipamatky.cz/12-kaple-sv-huberta-mstisov.html

2http://www.e-stredovek.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2006120003
3http://www.bilina.cz/mesto/z-historie-mesta
4Místní, ústně předávaná legenda.
5http://www.mesto-dubi.cz/userfiles/file/P1_Profil_mesta_Dubi.pdf, tabulka č. 6

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a sedm